Jasnější pravidla pro lobbying třetích zemí v EU

EUroposlanci posílili původní text Komise a zaměřili se hlavně na jasné definice a ochranu občanských organizací. Smyslem nové směrnice je stanovit jednotná pravidla pro činnosti, které mají za úplatu ovlivňovat rozhodování EU jménem třetích zemí — od připomínkování legislativy až po komunikační kampaně či návrhy změn zákonů.

Do působnosti spadají například politické konzultace, účast na konferencích, komunikace přes influencery, příprava analýz či organizování kampaní. Naopak se výslovně vylučují činnosti, které nemají povahu lobbyingu: diplomatické aktivity, média, akademický výzkum či běžné právní služby. Parlament zdůrazňuje, že financování NGO z grantů třetích zemí nesmí být automaticky považováno za lobbying.

Směrnice zavede povinné národní rejstříky, které budou propojené přes centrální evropský portál. Subjekty budou mít vlastní evropské identifikační číslo (EIRN) platné v celé EU. Cílem je posílit dohled a veřejnou důvěru — ale bez toho, aby samotná registrace znamenala „nálepku podezřelého“.

Europoslanci zdůrazňují, že na rozdíl od některých zahraničních „zákonů o zahraničních agentech“ nesmí nové pravidlo vést ke stigmatu, penalizaci nebo umlčování občanské společnosti. Zákon má chránit demokracii, nikoli jí bránit ve fungování.